Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Tři oříšky pro feministku - oříšek 1.

Feministky mám moc ráda – skvěle se s nimi diskutuje! Teď vážně. Považuji za opodstatněné, až nezbytné zabývat se právy žen v muslimských zemích (jakkoliv kolonialisticky a imperialisticky se to může jevit), případně v zemích tradičně pravoslavných (Rusko, Ukrajina, i když tam mají teď asi trochu jiné starosti), ale feminismus euroamerický mi často připadá dosti úsměvný.

Text Tři oříšky pro feministku vznikl původně jako seminární práce, zaměřená na srovnání různých filmových zpracování pohádky O Popelce – předně filmem Cinderella z produkce Walt Disney z roku 1950 a samozřejmě „naší“ verzí Tři oříšky pro Popelku (1973) a pro účely blogu byl zkrácen a upraven.

Pohádka O Popelce je všem dobře známá, ale je také velmi proměnlivá – uvažujme dvě nejznámější verze: První vychází z klasicistního textu Charlese Perraulta, který původně nebyl směřován dětskému, nýbrž dvorskému publiku a spadal do kategorie „příběhů o vílách“. Druhá verze pak navazuje na lidovou slovesnost a je zaznamenaná u bratří Grimmů, ale i dalších národních autorů (Božena Němcová). Látka ale nese i prvky asijské kultury (malá nožka), antické mytologie (popel) a další a existuje ve velkém množství variací – včetně rodově opozitní pohádky O Popelákovi.

Feministickým kritikám podléhá samozřejmě spíše Cindarella – stejně jako většina Disney „princeznovských“ filmů, o to zajímavější je pak paralelní kritika u Tří oříšků pro Popelku.

Oříšek první – patriarchát
Stejně jako na Popelku, i na čtenáře čeká rovnou oříšek nejobtížnější – patriarchát.

Popelka žije ve světě, který je ovládaný ženami – nevlastní matkou a sestrou/sestrami, ale štěstí zde neprožívá. Otec je v jejím světě nepřítomný buďto fyzicky (zemřelý – to je také případ obou filmových zpracování), nebo jen mocensky (plně podléhá nadvládě zlé ženy) a naopak sňatek s princem může být chápán jako opětovné nastolení patriarchátu, který Popelku konečně postaví do pozice, pro niž byla předurčena.

Z hlediska psychologického výkladu chápeme absenci otce jako druhotnou, jelikož pouze zviditelňuje pro duševní vývoj zásadnější konflikt matky a dcery a konflikt sourozenecké rivality. Ovšem z hlediska feministické kritiky je zřejmý kontrast situace pod vládou ženy (macechy) a vládou muže (prince – manžela).

Ve filmu Cinderella se pak setkáme ještě s patriarchální nadvládou z pozice krále – otce. Je to přece král, kdo touží po „matce pro svá vnoučata“ (citace z filmu) a sňatek plánuje navzdory synovu přání. Na jednu stranu tak vystupuje silně mocensky, až despoticky, na druhou stranu však je to postava pojata karikaturním způsobem. Vizuálně je srovnatelný spíše se zvířecími postavami. Dominují u něj oblé křivky a měkké tvary, animace nadsazují jeho pohyby, dopouští se nekonečného množství nereálných pozic a gest, pronáší vtipné glosy a celkově funguje jako komická postava. Ačkoliv tedy logicky a mocensky určuje směřování děje, v dětském chápání se autoritou nestane.

Princ naopak se samozřejmě autoritou stává, a to dokonce i přes to, že je to v rámci filmu jedna z nejméně exponovaných postav (na scéně se objevuje v součtu méně než 5minut). Je ovšem tím, kdo Popelce formálně umožní záchranu – viz. dále oříšek třetí.

Madonna Kolbenschlagová pak ve svém textu A Feminist’s view of Cinderella  upozorňuje také na fakt, že Cinderella je striktně omezena časem, který může trávit „venku“ (musí odejít z plesu před půlnocí). Toto omezení je vnímáno opět jako patriarchální nadvláda, neboť muži podobnými nařízeními omezeni nejsou.

Jak by ovšem odvětil Josef Lada – Popelák (mužská verze Popelky) podléhal zcela totožným omezením, i on musel svou princeznu zanechat na bále a být do půlnoci doma, musel skrývat svou dvojí identitu a vyčkat na záchranu od princezny. Co se ovšem paradoxně u Popeláka nemění je bipolarita nadvlády ženy (macechy) a muže (ženicha – v tomto případě Popeláka).

Osvobození z patriarchátu nám tedy může přinést až Popelka z roku 1973 (film Tři oříšky pro popelku). Ačkoliv ani tato Popelka se nevyhne strádání pod vládou matky, nečeká jí po svatbě žádný patriarchát. Vztah královských manželů je totiž bohatě rozveden ve vyváženém vztahu princových rodičů, díky němuž je nám dovoleno nahlédnout do budoucnosti Popelky a prince. V tomto vztahu nedominuje ani jeden z partnerů a mohli bychom ho tedy označit termínem „equalism“ - ve smyslu, jakým tento termín užívá Christina Hoff Sommers.

Bez zajímavosti nezůstává ani společenská vážnost, která je ve filmu přisouzena ženám. Když totiž král prochází s komořím seznam pozvaných, hovoří o: „paní ze Žemlova, kněžně z Rožmberka a baronce z Koutů – vdově po baronovi.“ Přestože poslední zmiňovaná je definovaná nejprve skrz zesnulého manžela, je zde zřejmý důraz na ženy ve vysokých společenských postaveních, které se samostatně rozhodly přijmout pozvání, bez ohledů na jakékoliv mužské elementy.

Naváže příspěvek Tři oříšky pro feministku - oříšek 2.

Autor: Lenka Poláček Hučínová | čtvrtek 29.1.2015 22:15 | karma článku: 8,31 | přečteno: 1177x
  • Další články autora

Lenka Poláček Hučínová

Svázal a znásilnil spolužačku ve snaze reprodukovat scénu z 50 odstínů šedi

Devatenáctiletý student University of Illinois v Chicagu Mohammad Hossain svázal, bil a znásilnil svou stejně starou spolužačku ve snaze reprodukovat scénu z filmu... Dalo se to čekat?

25.2.2015 v 16:58 | Karma: 15,07 | Přečteno: 1478x | Diskuse| Společnost

Lenka Poláček Hučínová

Všichni nás podvádějí – proč už si nezvykneme?

Věříte, že paní z reklamy na prací prášek skutečně zmíněný přípravek miluje natolik, že jeho dvoulitrové balení denně nosí v kabelce? Ne? Tak proč stále věříme, že nebohé africké dítě z charitativního spotu skutečně umírá hlady? Snad jen nechceme přijít o poslední zbytky naivní nevinnosti...

24.2.2015 v 19:39 | Karma: 18,96 | Přečteno: 1069x | Diskuse| Média

Lenka Poláček Hučínová

Tři bratři Svěrákovic – rebélie, nebo klasika?

Pana Svěráka jsem vždy nesmírně obdivovala pro obrovský nadhled i klukovskou hravost; stejné hodnoty dal do vínku i poslednímu pohádkovému hudebnímu filmu Tři bratři. Přesto však na nedávném předávání Českých lvů získali Tři bratři tak trochu „jen ceny útěchy“. Jakkoliv důležitý je pro film maskér, kostymér a scénárista nemůžu se zbavit pocitu, že bylo Třem bratrům cosi odepřeno...

23.2.2015 v 22:06 | Karma: 18,49 | Přečteno: 940x | Diskuse| Kultura

Lenka Poláček Hučínová

Jak učíme děti nepozornosti?

Poruchy pozornosti, ať už s hyperaktivitou nebo bez ní, jsou součástí každodenní reality. Ačkoliv z hlediska speciální pedagogiky je jejich původ nejasný i laik dokáže odtušit souvislost s rychlým tempem současné společnosti a ještě rychlejším tempem populární zábavy. Dovolím si ovšem pokus o konkrétní důkaz toho, jak populární kultura učí děti nepozornosti.

19.2.2015 v 22:12 | Karma: 22,21 | Přečteno: 1305x | Diskuse| Kultura

Lenka Poláček Hučínová

Emma Watson, feministky a stockholmský syndrom

Emma Watson (Hermiona z Bradavic a feministická superstar) koncem ledna veřejně potvrdila roli Belle v připravovaném Disney filmu Kráska a zvíře. Přitom původní Beauty and the Beast (z roku 1991) je už mnoho let spolu s mnoha dalšími – především staršími – Disney filmy terčem mnohých feministických kritik. Je to paradox, nebo další bod pro feministky?

5.2.2015 v 20:59 | Karma: 7,71 | Přečteno: 735x | Diskuse| Společnost

Lenka Poláček Hučínová

Česká pohádka a hodnota práce

Vánoce jsou sice už dávno za námi, ale i tak si dovolím malé pohádkové ohlédnutí. Až letos jsem si uvědomila, jak významnou roli hraje i v současných českých pohádkách autorita práce. Je pochopitelné, proč je práce nejvyšší ctností v pohádce socialistické, ale česká pohádka se s prací odmítá rozloučit a glorifikuje ji usilovně dál – i v třetím desetiletí po pádu socialismu.

3.2.2015 v 17:05 | Karma: 9,34 | Přečteno: 941x | Diskuse| Kultura

Lenka Poláček Hučínová

Jára Cimrman a co vám neřekli

Když nám magistra Ch. s hrdostí pravověrné feministky na přednášce „Gender“ představovala průkopnice a bojovnice za práva žen, s napětím jsem očekávala, kdy konečně zazní jméno nejen v českém, ale i světovém kontextu nejvýznamnější, totiž Jára Cimrman. Nezaznělo.

1.2.2015 v 8:30 | Karma: 19,82 | Přečteno: 1307x | Diskuse| Ostatní

Lenka Poláček Hučínová

Proč jsou tanky tolik cool?

World of Tanks – unikátní fenomén populární kultury srovnatelný třeba s Pokémony. Proč tolik mužů i žen – více či méně dospělých – propadlo těmto imaginárním bručícím obrněncům?

31.1.2015 v 17:00 | Karma: 9,25 | Přečteno: 773x | Diskuse| Kultura

Lenka Poláček Hučínová

Tři oříšky pro feministku - oříšek 3.

Tento text navazuje na příspěvek Tři oříšky pro feministku – oříšek 1. a 2. Oříšek třetí: ZáchranaJako vyvrcholení přichází v pohádce záchrana. Moment, v němž je dívka vysvobozena z područí despotické matky a ocitá se v náručí milého prince. V literárních předlohách je stěžejní motiv nazouvání střevíčku vnímán jako definitivní identifikace Popelky, coby princovy nevěsty, zároveň ale implicitně symbolika sexuálního vyspění hrdinky, která vklouzne do maličkého střevíčku.

31.1.2015 v 8:32 | Karma: 11,72 | Přečteno: 3379x | Diskuse| Společnost

Lenka Poláček Hučínová

Kdybych svou živnost vedla jako vyučující své předměty, zkrachuju

Moje malá „živnost“ sice spočívá jenom v drobné ruční práci na úrovní brigády, přesto ale zahrnuje nemálo administrace, organizace, komunikace a dalších těchto všemi milovaných činností. Stejné činnosti musí samozřejmě vykonávat většina pracujících, ovšem u některých vyučujících na vysoké škole bohužel značně váznou.

30.1.2015 v 19:00 | Karma: 11,15 | Přečteno: 1204x | Diskuse| Společnost

Lenka Poláček Hučínová

Tři oříšky pro feministku - oříšek 2.

Tento text navazuje na příspěvek Tři oříšky pro feministku – oříšek 1. Oříšek druhý: Stereotyp Pohádka určená dětem podává příběh co nejekonomičtějším způsobem, pak ale přirozeně hrozí nebezpečí, že přílišným zjednodušováním dospěje k upevnění stereotypů. A musíme konstatovat, že v Cinderelle (Disney, 1950) jsou skutečně genderové stereotypy výrazně patrné.

30.1.2015 v 7:40 | Karma: 7,67 | Přečteno: 663x | Diskuse| Společnost

Lenka Poláček Hučínová

Život s dvojím příjmením

Když jsem před téměř dvěma lety společně se svým snoubencem na matrice vyplňovala svatební formulář, vůbec jsem nepochybovala o svém rozhodnutí ponechat si rodné příjmení a doplnit ho nepřechýlenou verzí manželova příjmení. Při zpětném pohledu musím uznat, že to asi skutečně bylo poněkud impulsivní, až dětinské rozhodnutí... Jenže dvě příjmení má dnes už kde kdo, tak v čem je problém?

29.1.2015 v 20:15 | Karma: 12,14 | Přečteno: 1299x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 13
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1267x
Jsem studentka s fetišistickým zájemem o pohádky.