Proč jsou tanky tolik cool?
Základem úspěchu World of Tanks (stejně jako všech ostatních počítačových her) je samozřejmě infantilita. Neuvěřitelné množství kulturních komodit výhodně těží infantility konzumentů všeho věku; nejsou to jen hry, ale i filmy (typicky Marvel), pořady (Top Gear) a samozřejmě hračky (tedy pardon – modely a sběratelské předměty).
Co ale dělá zrovna tanky tak COOL?
První důvod je samozřejmě vojenskost. Tato je přirozeně navázaná na mužnost a sílu a tak rozumně kompenzuje již zmíněnou infantilitu. Vhodný se jeví i termín guilty pleasure – totiž provinění z toho, že navzdory svému věku a sociální roli (otce, manžela atd.) sedí chlap u počítače a hraje hru; potěšení ze hry je však proviněním znásobené a zároveň ospravedlnitelné právě vojenskostí (lapidárně řečeno: „ženo moje milovaná, nehraju si; cvičím se v boji, abych tebe a svou zem mohl bránit – kdyby na to přišlo… A proto jdi spát radši sama, dnes nám to bude trvat ještě dlouho.“)
Další důvod úspěchu se skrývá v zájmenu nám - soudržná komunita hráčů/fanoušků je samozřejmě podstatný díl skládačky. Fandom tankistů má taky velikou výhodu v tom, že nesledují imaginární příběh (jako třeba fanoušci Star Wars), ale mohou svůj zájem vztahovat na skutečnou vojenskou techniku a historii – projevem fanouškovství se tak může stát sledování dokumentů, návštěvy muzeí, čtení populárně naučných, nebo dokonce odborných knih. A kdo nemá zrovna čas nebo chuť na aktivní hraní může konzumovat game play videa (kterch jsou k dispozici skutečně mraky), nebo třeba tématickou seriálovou lahůdku Girls und Panzer – anime o středoškolačkách v podkolenkách, které za svou školu soutěží v tankových bitvách.
Poslední bod, který jsem zatím vypozorovala je uzavřenost „kolekce“ tanků. Na rozdíl například od aut, kterých je v podstatě nekonečné množství, je tanků relativně málo – dají se efektivně rozdělit do dílčích skupin, můžeme definovat proměnné, které jsou všem společné a celkově můžeme přirovnat tanky k již zmíněným Pokémonům, které se správný fanoušek prostě naučí a nasbírá.
Roli snad může hrát i fakt, že v tankové bitvě (podobně jako v serálu Girls und Panzer) vlastně nikdo neumírá; na rozdíl od střeleckých vojenských her stylu Call of Duty, kde jednoduše stříká krev, jsou tanky vlastně bezpečné, nesmrtící, vhodné pro děti - a také je spousta dětí hraje.
Tato kombinace faktorů se ukázala jako skutečný zlatý důl. World of Tanks a "tanky" obecně jsou celosvětovým společenským fenoménem s velice provázanou a soudržnou sítí fanoušků zamilovaných do ubručených, pomalých a pozuby ozbrojených "mašinek".
Lenka Poláček Hučínová
Svázal a znásilnil spolužačku ve snaze reprodukovat scénu z 50 odstínů šedi
Devatenáctiletý student University of Illinois v Chicagu Mohammad Hossain svázal, bil a znásilnil svou stejně starou spolužačku ve snaze reprodukovat scénu z filmu... Dalo se to čekat?
Lenka Poláček Hučínová
Všichni nás podvádějí – proč už si nezvykneme?
Věříte, že paní z reklamy na prací prášek skutečně zmíněný přípravek miluje natolik, že jeho dvoulitrové balení denně nosí v kabelce? Ne? Tak proč stále věříme, že nebohé africké dítě z charitativního spotu skutečně umírá hlady? Snad jen nechceme přijít o poslední zbytky naivní nevinnosti...
Lenka Poláček Hučínová
Tři bratři Svěrákovic – rebélie, nebo klasika?
Pana Svěráka jsem vždy nesmírně obdivovala pro obrovský nadhled i klukovskou hravost; stejné hodnoty dal do vínku i poslednímu pohádkovému hudebnímu filmu Tři bratři. Přesto však na nedávném předávání Českých lvů získali Tři bratři tak trochu „jen ceny útěchy“. Jakkoliv důležitý je pro film maskér, kostymér a scénárista nemůžu se zbavit pocitu, že bylo Třem bratrům cosi odepřeno...
Lenka Poláček Hučínová
Jak učíme děti nepozornosti?
Poruchy pozornosti, ať už s hyperaktivitou nebo bez ní, jsou součástí každodenní reality. Ačkoliv z hlediska speciální pedagogiky je jejich původ nejasný i laik dokáže odtušit souvislost s rychlým tempem současné společnosti a ještě rychlejším tempem populární zábavy. Dovolím si ovšem pokus o konkrétní důkaz toho, jak populární kultura učí děti nepozornosti.
Lenka Poláček Hučínová
Emma Watson, feministky a stockholmský syndrom
Emma Watson (Hermiona z Bradavic a feministická superstar) koncem ledna veřejně potvrdila roli Belle v připravovaném Disney filmu Kráska a zvíře. Přitom původní Beauty and the Beast (z roku 1991) je už mnoho let spolu s mnoha dalšími – především staršími – Disney filmy terčem mnohých feministických kritik. Je to paradox, nebo další bod pro feministky?
Lenka Poláček Hučínová
Česká pohádka a hodnota práce
Vánoce jsou sice už dávno za námi, ale i tak si dovolím malé pohádkové ohlédnutí. Až letos jsem si uvědomila, jak významnou roli hraje i v současných českých pohádkách autorita práce. Je pochopitelné, proč je práce nejvyšší ctností v pohádce socialistické, ale česká pohádka se s prací odmítá rozloučit a glorifikuje ji usilovně dál – i v třetím desetiletí po pádu socialismu.
Lenka Poláček Hučínová
Jára Cimrman a co vám neřekli
Když nám magistra Ch. s hrdostí pravověrné feministky na přednášce „Gender“ představovala průkopnice a bojovnice za práva žen, s napětím jsem očekávala, kdy konečně zazní jméno nejen v českém, ale i světovém kontextu nejvýznamnější, totiž Jára Cimrman. Nezaznělo.
Lenka Poláček Hučínová
Tři oříšky pro feministku - oříšek 3.
Tento text navazuje na příspěvek Tři oříšky pro feministku – oříšek 1. a 2. Oříšek třetí: ZáchranaJako vyvrcholení přichází v pohádce záchrana. Moment, v němž je dívka vysvobozena z područí despotické matky a ocitá se v náručí milého prince. V literárních předlohách je stěžejní motiv nazouvání střevíčku vnímán jako definitivní identifikace Popelky, coby princovy nevěsty, zároveň ale implicitně symbolika sexuálního vyspění hrdinky, která vklouzne do maličkého střevíčku.
Lenka Poláček Hučínová
Kdybych svou živnost vedla jako vyučující své předměty, zkrachuju
Moje malá „živnost“ sice spočívá jenom v drobné ruční práci na úrovní brigády, přesto ale zahrnuje nemálo administrace, organizace, komunikace a dalších těchto všemi milovaných činností. Stejné činnosti musí samozřejmě vykonávat většina pracujících, ovšem u některých vyučujících na vysoké škole bohužel značně váznou.
Lenka Poláček Hučínová
Tři oříšky pro feministku - oříšek 2.
Tento text navazuje na příspěvek Tři oříšky pro feministku – oříšek 1. Oříšek druhý: Stereotyp Pohádka určená dětem podává příběh co nejekonomičtějším způsobem, pak ale přirozeně hrozí nebezpečí, že přílišným zjednodušováním dospěje k upevnění stereotypů. A musíme konstatovat, že v Cinderelle (Disney, 1950) jsou skutečně genderové stereotypy výrazně patrné.
Lenka Poláček Hučínová
Tři oříšky pro feministku - oříšek 1.
Feministky mám moc ráda – skvěle se s nimi diskutuje! Teď vážně. Považuji za opodstatněné, až nezbytné zabývat se právy žen v muslimských zemích (jakkoliv kolonialisticky a imperialisticky se to může jevit), případně v zemích tradičně pravoslavných (Rusko, Ukrajina, i když tam mají teď asi trochu jiné starosti), ale feminismus euroamerický mi často připadá dosti úsměvný.
Lenka Poláček Hučínová
Život s dvojím příjmením
Když jsem před téměř dvěma lety společně se svým snoubencem na matrice vyplňovala svatební formulář, vůbec jsem nepochybovala o svém rozhodnutí ponechat si rodné příjmení a doplnit ho nepřechýlenou verzí manželova příjmení. Při zpětném pohledu musím uznat, že to asi skutečně bylo poněkud impulsivní, až dětinské rozhodnutí... Jenže dvě příjmení má dnes už kde kdo, tak v čem je problém?
- Počet článků 13
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1267x